1. díl Nesnáším tě, Fran Clarková!!!

21. listopadu 2010 v 19:53 | HankaK, 13 let © |  Kapitoly
,,Přidala jsi na webovky už ten tvůj nový návrh letních šatů co jsi kreslila v angličtině?" zeptala se mně Sam, když jsem vešla do třídy.
,,Ahoj Sam. No... ještě jsem neměla čas. Včera jsem byla s mámou a s Mikem na koupališti. Voda už je docela teplá. " řekla jsem a šla směrem k mé lavici, kde jsem si sundala batoh a začala si vybalovat věci na první hodinu.
Sam šla za mnou a hned co jsem si vyndala věci z batohu mně zatáhla na chodbu. Podívala se na mně a začla velmi rychle povídat: ,,Zítra už má být v kinech ten nový film Pudink na 100 způsobů kde hraje Brian Yellow a "



Sam to ani nestačila dopovědět když jí skočila do řeči Fran, vůdkyně party holek z naší třídy, jedna z největších idolek kluků na naší škole a jedna z největších krásek v jednom. Ale kdybyste ji poznali více, zjistíte, že je to taky pěkná lhářka a že je dost nafoukaná. Já se s ní zatím ještě moc nebavila , a ani nemám zájem.
,, ...a také tam hraje moje máma, hlavní roli. Ou, ani nevíte co to je že...? Děti... Och, já ten film viděla už nejmíň milionkrát na našem domácím kině. A vy, ubohé holky s oblečením ze sekáču jdete do kina. Hahaha. Ale určitě Vás to bude bavit. Moje máma odvedla skvělou roli, dokonce se tam líbala s Brianam Yellow , prostě to měla moc těžké, tak dobře to zahrát. Doufám, že dostane toho Oskara."
,,To určitě, tvá máma a ty nejste nic jiného než nafoukaný husy" zašeptala Sam, ale ne asi moc potichu, protože Fran zvedla ten svůj velký nos, otočila se na podpatku a pyšně odkráčela pryč.
,,To se ti moc nepovedlo , Sam. Nejspíš sis proti sobě poštvala největší oblíbenkyni školy, Frances Michaellu Clarkovou, která to nejspíš požaluje své mamince, Jane Clark. A ta tě pošle do vězení a ..." nic jsem nedopověděla a obě jsme se moc rozesmály.
Potom ale zazvonilo na hodinu a my jsme se odebraly do třídy. Sedly jsme si do lavice a čekaly, až příjde slečna Watsonová, naše učitelka hudební výchovy. Po chvilce mně Sam poklepala na rameno a ukázala na Fran. Fran vypadala dost uraženě a naštvaně.
Mezitím přišla do třídy slečna Watsonová.
,,Dobrý den, studenti. Dnes si probereme nějaké hudební skladatele, tak , kdo mi nějakého řekne. Tak třeba... Fran, řekni mi nějakého skladatele." vybídla slečna Watsonová Fran a ta se zatvářila jako kyselý citron.
,,No... Shakespeare" řekla a celá třída až na ,,dívčí partu,, se rozesmála a Fran zrudla jako rajče.
,,Špatně. Shakespeare byl básník a dramatik. Už jsem pochopila, koho slečna Cooperová myslela když říkala, že podle jedné studentky byl autor Romea a Julie Beethoven."
Celá třída se opět rozesmála, tentokrát se trochu zasmála i slečna Watsonová. Fran teď byla nejspíš úplnně vzteklá, ale nedávala to moc najevo. Všichni se smáli další minutu a na Fran už bylo vidět rozčílení.

,,Nechte toho!" zakřičela a vyběhla ze třídy.
Všichni se za Fran ohlédli a slečna Watsonová řekla: ,, Nechte ji, vybrečí se a potom příjde."
Slečna Watsonová si zřejmě myslela, že se jí podařil vtip ale nikdo se nesmál a proto zmlkla. ,,No dobrá, dáme si dalšího skladatele. Chtěla bych nějakého skladatele z... Rakouska. Tak třeba ty, Lilo, zkus to, napovím ti, Shakespeare to není ani tentokrát."
Natož se celá třída rozesmála a slečna Watsonová byla ráda, že se jí konečně ,,vtip,, povedl. Já se zamyslela a potom jsem si konečně vzpomněla.
,,Mozart" řekla jsem a slečna Watsonová kývla.

,,Správně, Mozart. Alespoň někdo si zde neplete umění jako je hudba s poeziemi a prózami." řekla slečna Watsonová. ,,Teď si probereme Bacha."
Slečna Watsonová nestačila ani říci, jak se jmenoval celým jménem a už zazvonilo na přestávku.
,,Ááá, to byl horor. Připadalo mně, jako by hudebka trvala věčnost." řekla jsem Sam.

,,Ještě že si nevzpoměla, že máme psát ten test na hudební nástroje. Uff." odpověděla mi.
,,No jo no... a co to kino?"
,, No, já nevím. Fran mi skazila náladu, fakt nemám náladu se koukat na její mamičku."
,,Já taky ne. Tak co kdyby jsme zašli k Eve?"
,,Jo, má mít zítra tu oslavu."
,,A kde je vůbec dneska? Není nemocná?"
,,Ne, prý je na očkování"
Eve byla také moje kamarádka. I když né tak dobrá, jako Sam. Eve s námi chodí také do třídy. Eve je malá, asi metršedesát vysoká dívka s dlouhými hnědými vlasy a brýlemi. Její otec je majitel zdejší knihovny a po něm je tak strašně moc chytrá.
Vzala jsem si sendvič a vyšla na chodbu. Tam jsem viděla ubrečenou Fran. Opatrně jsem šla k ní.

,,To brečíš jen kvůli tý hudebce?" zeptala jsem se ale odpovědi jsem se nedočkala. Po chvilce, když jsem už chtěla odcházet, podívala se na mně červenýma opuchlýma očima.
,, Půjčila bys mi prosímtě tvůj mobil? Musím zavolat mámě."
,,A ty nemáš?" zeptala jsem se.

,,Rozbil se mi."
,,A když je tvá máma tak bohatá, proč ti nekoupí novej?"
,,Protože se mi rozbil ve škole! " vykřikla Fran až mi to začalo být podezřelé.
,,Ok,ok, v klidu Frances. "
,,Neříkej mi Frances!" vykřikla znovu.
,,Dobře, uklidni se.
Tady ho máš." řekla jsem a podala jí mobil.
Mezitím se ze třídy ozvaly hlasy: ,,Lilo, heej, Lilo, pojď sem, potřebuji ti něco říct." zvolal někdo.
Ihned jsem poznala, že to je hlas Hilary, další členky dívčí party. Nikdy jsem se s Hilary nebavila, je mi nesympatická. Pořád nosí těsné topy a kraťasy a boty na ostrých podpatcích. Když mně jednou dupla na nohu těma svýma botama, musela jsem na chirurgii. Ale přesto jsem do třídy šla.
,,Co chceš , Hilary?" zeptala jsem se a radši pomalu couvala dozadu, aby mi >>nááááhodou<< nedupla na nohy. Hilary začala mluvit nesmyslné žvásty o make-upu, hodinkách a botech. když jsem jí konečně skočila do řeči a řekla, že už musím jít, začala pořád říkat:
,,Ne, ještě nechoď..." až to bylo divné. I když jsem si ji nechtěla nějak poštvat, odešla jsem ze třídy a šla si pro mobil.
Fran mi ho podala a slušně řekla: ,,Děkuju".
Já si myslela, že se totááálně změnila. Ale jaksi jsem se spletla...
>>Crrrr<< zazvonilo na hodinu. Všichni odešli do svých tříd, i já si šla sednout do své lavice vedle Sam. Ihned jsem jí řekla, že si myslím, že se Fran úplnně změnila, že je super, hodná... Sam nevěřila svým uším.

,,A to fakt ti řekla děkuji? Já myslela že má ve svým slovníku nejhezčí slovo Já a nejhorší slovo Všichni okolo. "

Obě jsme se trochu zasmály. Já Sam ještě vysvětlila, že se určitě změnila, a že by bylo super s ní kamarádit. Sam byla také ráda, že už nebudou žádné hádky. Po chvilce vešel do třídy pan McWood a nějak divně se na mne koukal. Nějak hodně divně. A to byl jindy pan McWood normální ředitel, normální učitel zeměpisu, normální člověk který se rád baví a pořád se usmívá. Ale dnes byl nějaký...zamlklý.
Hodina zeměpisu uběhla vcelku rychle. I když nebyl pan ředitel nějak ve formě, byla i docela sranda, hlavně jak Matt, jeden kluk ze třídy vylil na sebe pití a omlouval se, že za to můžou mimozemštani z nepřátelské planety, že se na něj zlobí. Potom se Matt začal děsně bát všeho co bylo kolem něj a říkal, že se mimozmštani určitě proměnili v nás a potom vyběhl ze třídy jako minulou hodinu Fran. Jeho kamarád Lucas říkal, že prý se šel schovat na záchody aby ho nenašli. Matt hrozně moc věří na nadpřirozeno a ufo. Je tím potrhlý, ale jinak je v pohodě.
Když odcházel McWood ze třídy, zastavil se u mé lavice.
,,Lilo, opravdu se Vám tak líbím?"
,,Cože, o čem to mluvíte?"
,,No přece o té , vy víte, sms"
,,Ale já žádnou neposílala" řekla jsem a v té chvíli se celá dívčí parta a hlavně Fran rozesmály. Já pochopila, že Fran chtěla můj mobil pouze na napsání SMS řediteli a že Hilary byla s Fran domluvená, aby mě zabavila. Ihned jsem se řediteli omluvila, že to byl omyl.
Nesnáším tě, Fran Clarková!!!

K obrázku: Nějak se to roztamtovalo :D
HankaK, 13 let ©
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Drzá Lůcová :P Drzá Lůcová :P | Web | 23. listopadu 2010 v 20:30 | Reagovat

Povedené.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama