4.díl Šokující informace

27. listopadu 2010 v 14:20 | HankaK, 13 let © |  Kapitoly
Probudilo mně zazvonění telefonu, které trvalo pár sekund ale přesto bylo dost hlasité. No ovšem, opět mně někdo prozvání, pomyslela jsem si se zavřenýma očima a dál ležela na mé posteli. Noha mne pořád bolela, ale bylo to už lepší. Ležela jsem, a když opět začal telefon zvonuit, otevřela jsem oči. Tentokrát nikdo neprozváněl a tak jsem stihla vstát , vzít mobil a zmáčknout "příjmout". Volala máma.

,,Mami?" zeptala jsem se.

,,Ahoj Lilo. Je všechno v pořádku? Nebrala jsi mi telefon. A prý se ti něco stalo s nohou! Co se ti stalo? Jsi v pořádku? a..." máma hysterčila do telefonu. Nechtělo se mi to poslouchat a tak jsem jí skočila do řeči.

,,Jo, jsem v pohodě! Byla tady nějaká doktorka, řekla že bduu v pohodě! V klidu mami! A kde vlastně jste? Proč jste nepřijeli?? "

,,no víš...Někam jsme museli odjet, přijedeme asi kolem druhé. Na oběd si uvař... ne nic nevař. Radši si objednej pizzu, jo? Musím končit, pá" řekla máma a já se uchechtla při představě na to, jak jsem málem před rokem podpálila kuchyni. Naštěstí se nic nestalo, jen se mi připálil celý oběd.

Telefon jsem položila na noční stolek a podívala jsem se na hodiny. Bylo už deset hodin dopoledne. Byla jsem ale pořád unavená. Šla jsem do koupelny a pořád jsem zívala. Opláchla jsem si obličej ledovou vodou, abych se probrala. Bylo to nepříjemné ale jinak bych asi spala do dvou hodin odpoledne. Vyčistila jsem si zuby a šla jsem se převléci.

 Doskákala jsem po jedné noze k mé skříni a podívala jsem se dovnitř. Válelo se tam několik desítek kusů triček, kalhot, bot,  šatů a barevných šálek. Oblékla jsem si černé tílko a na to žluté tričko , které jsem si "trošku" upravila. Byla tam vystříhaná srdíčka, kolečka a kytičky. Vypadalo ale krásně. K tomu jsem si vzala žluté džíny. Našla jsem si i nové conversky, které jsem dostala k svátku. Vlastně jsem si je koupila sama, za peníze co jsem dostala k svátku.

Takhle vymóděná jsem zasedla k počítači a pustila ho. Zapla jsem internet a najela na stránky pizzerie v našem městě  a podívala jsem se na jídelní lístek. Seznam pizz jsem si prohlížela asi pět minut ale nakonec jsem si stejně vybrala pizzu Hawaii , pizzu se šunkou, sýrem a ananasem. Vzala jsem svůj telefon a zavolala na číslo, které bylo napsáno na internetových stránkách pizzerie. Objednala jsem si pizzu Hawaii a řekla jsem jim svoji adresu. Zavolala jsem jim tak brzo, myslela jsem, že ji jako obvykle doručí tak za 3 hodiny a sním si ji hned, na oběd, ještě teplou a křupavou. Ale dovezli ji už za půl hodiny, nestihla jsem ani pomale nakreslit jeden návrh oblečení, jen jsem si načrtla obrys šatů. 

Pizzu jsem si donesla do pokoje a i přesto, že bylo teprve jedenáct jsem začala jíst. Byla vynikající, ale půlku jsem si nechala na potom. Chtěla jsem dokreslit ty šaty. Kreslila jsem, kreslila, až jsem je dokreslila. Podívala jsem se na hodiny, v domnění že bude tak dvanáct. Spletla jsem se. Byly dvě hodiny odpoledne. Trochu jsem se vylekala, to jsem kreslila 3 hodiny? Wow! Vzpoměla jsem si ,že rodiče by už měli být doma. Nečekala jsem na ně dlouho, přijeli přesně ve 14:05. Nepřijeli ale všichni. Přijel jen táta.

,,Tati, co se děje?" zeptala jsem se a když jsem viděla zdrceného tátu, myslela jsem na nejhorší.

,,Rozvádíme se" odpověděl.

,,Cože?!" vykřikla jsem. Cítila jsem smíšené nálady. Vydechla jsem si , že to není nic horšího ale toto? To taky není nejlepší! ,,Proč? Jakto? Já to vůbec nechápu! "

,,Máma si našla někoho jiného" odpověděl.

,,Tak proto..."

,,Ano. Tak proto nebyla včera v práci, chodila domů později a ... "

Skočila jsem mu do řeči.: ,,A proč jste mi to neřekli?! "

,,Já ... dozvěděl jsem se to až dnes."

,,A ví to už Mike?"

,,Në" řekl táta.

Málem jsem se rozbrečela.

,,Lil, to bude dobrý... Všechno se vyřeší. S mámou jsme se dohodly, že si můžete vybrat, s kým zůstanete. Máma říká, že by si Vás ráda nechala u sebe..."

,,Ne! Zůstanu s tebou. S tou podvodnicí už nepromluvím! Nikdy! Nikdy, nikdy nikdy!" křičela jsem na celý dům. Byla jsem naštvaná a chtěla jsem se vyřvat! Vyřvat ze sebe to, jak jsem naštvaná! Bežela jsem do svého pokoje a zabouchla za sebou dveře! Teď toho na mně bylo moc! Potřebuji přemýšlet, potřebuji  soukromí!

HankaK, 13 let ©
  
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kdo ti připadá nejsympatičtější?

Lila
Sam
Fran
Hilary
Luke
Někdo jiný

Komentáře

1 *Lady-Nobody* *Lady-Nobody* | Web | 10. prosince 2010 v 16:02 | Reagovat

Krásný, umíš skvěle psát :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama